Výzkum
V rámci výzkumu byly na našem pracovišti postupně řešeny tyto grantové úkoly IGA MZ ČR: „Glykosylace atopického a normálního IgE“; „Objektivní diagnostika lékových alergií se zaměřením na betalaktamová antibiotika“; „Specifické IgE – srovnání technik stanovení“; „Alergie na včelí jed – vyšetřování specifických protilátek“.
Ve spolupráci s gynekologicko-porodnickou klinikou byl v r. 2004 dokončen výzkum v rámci výzkumného záměru LF – „Riziko poruch plodnosti u atopických pacientek“.
Koncem roku 2005 bylo dokončeno řešení grantu IGA MZ ČR – „Sledování buněčných a humorálních markerů zánětu v indukovaném sputu pacientů s alergickým astmatem a alergickou rýmou“. Metodiku indukce a zpracování sputa je možné zavést do běžné praxe a využít jí ke sledování zánětlivých změn v dolních dýchacích cestách astmatiků a polinotiků a k monitoraci efektu léčby inhalačními kortikosteroidy. Zařazení metody do klinické praxe je ale do určité míry limitováno technickou náročností tohoto postupu.
V rámci výzkumného záměru UK, proběhl výzkum, na kterém participovalo několik imunologických pracovišť v rámci UK – „Chronická onemocnění vznikající na podkladě nepřiměřené reaktivity imunitního systému“.
Ve spolupráci s klinikou TRN byl řešen projekt „Posuzování typu zánětu a jeho ovlivnění systémovou kortikoterapií u pacientů s těžkým astmatem“. Ústav se spolu s infekční klinikou podílí na řešení grantu – „Aktivace HIV specifických CD8+ T lymfocytů IL-2 a histaminem: Možnosti léčebného využití?“.
V současné době je výzkum cílen na zdokonalování alergologické diagnostiky a práce v cytometrické diagnostice.
V rámci zdokonalování alergologické diagnostiky se zabýváme moderním přístupem, tzv. molekulární diagnostikou prováděnou pomocí microarraye, která otevřela zcela nový pohled na analýzu senzibilizačních profilů pacientů jak z pohledu klinického, tak epidemiologického.Tento přístup eliminuje nedostatky diagnostických extraktů, tj. možnost, že v konkrétním extraktu chybí některé alergenní molekuly příslušného zdroje, nebo naopak, že je extrakt znečištěn alergenními molekulami z jiného zdroje.
Navíc přístupem pomocí molekulární diagnostiky můžeme získat informace cenné jednak pro analýzu možných zkřížených reaktivit u daného pacienta a dále upřesnit indikaci alergenové imunoterapie potvrzením senzibilizace pacienta na druhově specifické molekuly příslušného alergenového zdroje.
V oblasti potravinové alergie přináší molekulární diagnostika další výhodu, a to v možnosti odhadu závažnosti klinické reakce na danou potravinu (resp. pravděpodobnosti, že klinická reakce vůbec vznikne) ve vztahu k senzibilizaci na určitou molekulu.
Z epidemiologického pohledu pomocí tohoto inovativního přístupu studujeme senzibilizační profily našich pacientů na alergeny inhalační, potravinové i hmyzí. Analýza takto získaných senzibilizačních profilů na pyly i pereniální inhalační alergeny byla již prezentována a publikována na významných fórech
Na našem pracovišti probíhá kompletní diagnostika a léčba alergie na včelí a vosí jed. Našim pacientům jsou k dispozici nejmodernější diagnostické metody. Léčbu specifickou imunoterapií nemocní podstupují ambulantně obvykle po dobu 5-ti let. V rámci výzkumu se u pacientů s alergií na hmyzí jed již od roku 2006 zabýváme sledováním laboratorních parametrů v průběhu léčby specifickou imunoterapií hmyzími jedy. Zaměřujeme se zejména na sledování změn aktivace bazofilů po inkubaci s včelím/vosím jedem a na sledování změn hladin specifických IgE a IgG4 protilátek k extraktům hmyzích jedů a k dostupným složkám hmyzích jedů. Od roku 2014 jsem rovněž zapojeni do evropské multicentrické studie EADOAS. Cílem této studie je zhodnotit vliv antihypertenzní medikace na tíži anafylaxe a vedlejší účinky během imunoterapie hmyzím jedem. Oba uvedené projekty byly schváleny etickou komisí naší nemocnice.
V cytometrické laboratoři se výzkumně zabýváme stanovením gama/delta T lymfocytů a NK buněk a znaku NKp46 u pacientů s autoimunitním onemocněním a GVHD.
V rámci sledování pacientů s alergií na jed blanokřídlého hmyzu stanovením Br1 – lymfocytů u pacientů léčených specifickou imunoterapií. Dále kvantifikací FCeRI receptoru na bazofilních granulocytech u pacientů se specifickou imunoterapií na jed blanokřídlého hmyzu.
Ve spolupráci s Oddělením hematoonkologie na měření chemokinových receptorů a aktivačních znaků NK buněk u zdravých dárců a hemato-onkologických pacientů v rámci vývoje biologické léčby.
Dále stanovením Th1, Th2 a Th17 u pacientů s GVHD léčených podáváním MSC. A sledováním aktivity T lymfocytů v tkáňové kultuře s v přítomnosti mezenchymových kmenových buněk.
Ve spolupráci s Ústavem biologie typizace linie fibroblastů stanovením aktivačních markerů CD25 a CD69 lymfocytů kultivovaných v přítomnosti fibroblastů nebo mezenchymových kmenových buněk.